close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Dark Girl- Prolog

30. června 2012 v 19:36 | Tess |  DARK GIRL





Nebylo to tak dávno co se propadla na dno bezmoci a temnoty, ale jí to připadalo jako věčnost. Před necelým rokem
byla veselá a usměvavá jedničkářka, co měla hordu kamarádů a dokonalý život. Dnes už ne... Seděla na skále a plaše se kolem sebe rozhlížela. Bylo jí jedno, že je poslední den školy, že právě teď by měla přebírat vysvědčení. Hnědé oči se upíraly na tmavý medailon ve tvaru pentagramu. Pevně ho sevřela a přitáhla si kolena k bradě. Tohle bylo místo kde každý den seděla a přemýšlela, občas si tu kreslila, na to měla talent. Bylo to jediné místo, kde ji nikdo nenašel, i když kdo by jí hledal. Rodičům vždy nechala vzkaz, že je někde s kamarádkamii když už dávno žádné neměla. Odhrnula si černou clonu vlasů z očí a čekala...

Vrtalo jí hlavou, proč se tak změnila, když její minulý život byl bezchybný. Ale ona to věděla, kvůli němu... Kvůli její lásce k němu... Věděla, že jeho láska k ní ani neexistuje, přesto měla neustále naději. Až do toho dne, kdy ho viděla s ní. V tu chvíli věděla, že nemá pro koho žít. Než rok uplynul, změnila se v tohle. V bezmocné bledé tělo bez duše. Bylo asi 30 stupňů ale ona si připadala, jako by seděla v ledu. Neustále si medailon tiskla k srdci, které jí bolelo, bolely jí vzpomínky i myšlenky na něho. Ale medailon byla nejjasnější vzpomínka na jeho odpor k ní. Kdysi mu tento medailon věnovala, byl po její babičce. Ale on se jen uchechtl a mrštil jím o zem. Byla to nejkrutější část jejích vzpomínek. Ztrácela duši i mysl, ale neplakala, už v ní nebylo proč plakat ani pro co žít.

Na té skále byl strom, a v jeho kmeni skicák. Její skicák. Byl plný kreseb, které jí přípomínali jeho. Kreslila ho ale jinak, kreslila ho jako anděla a boha. I když ho nenáviděla, přesto ho milovala. Zásadně kreslila černou fixou. Častokrát se ho pokusila namalovat jako nejhoršího ďábla a v nejhorších mukách, ale nešlo to. Prostě ho milovala víc než svůj život, položila by za něj svůj život i po tom co jí udělal. Její myšlenky se ale najednou obrátily na školu. Měla by tam přeci jen jít? Ne, určitě ne, proč? Aby viděla své úděsné známky? Sice nepropadala, ale čtyřky by se tam našly. Pověsila si medailon na krk a vstala, ale nešla pryč ani pro skicák. Jen se nadechla čerstvého vzduchu a naslouchala své duši. I když z ní skoro všechen cit a duše vyprchali.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama