
Opět seděla na skále a hleděla na město. Přitiskla si medailon k srdci tak pevně, až se na hrudníku pořezala. Bylo to sice jen malé škrábnutí, ale i tak tekla krev. Jenže ona to nevnímala, krev nakapala na medailon až byl úplně rudý. "To mi bylo souzeno, ano, bylo..." opakovala si. "Co ti bylo souzeno?" ozval se hlas za ní. Prudce se otočila a spatřila blonďatého kluka s širokým úsměvem na tváři. Měl na sobě kostkovanou košily a otrhané džíny, voněl klasickou pánskou voňavkou, ale asi to přehnal, protože musela nakrčit nos. Blond vlasy mu roztomile spadaly do čela a modré oči jen jiskřily. Ona se na něj upřeně podívala, ale neodpovídala. "Ty kresby vložené ve stromě jsou tvoje?" pronesl a sedl si vedle ní. "To snad ne?" pomyslela si, "On je viděl? To... je drzost!" myslela si, ale neodpovídala. "Jsi snad hluchá nebo němá?" pronesl ironicky a jemně do ní strčil. Mlčela, sklopila oči a doufala, že brzy odejde. Jenže on se nevzdal. "Mohla bys mi odpovědět?" vyštěkl už lehce vztekle. "Hmm", byla její odpověď. "Co ti je, kdo jsi? Nikdy jsem tě ve městě neviděl", řekl a chytil ji za rameno. "Nesahej na mě!" vykřikla s jistou dávkou odporu. "Tak se mnou prosím mluv!" prosil, už ho tahle hra nejspíš unavovala. "Co ode mě chceš?" pronesla bez jediného pohybu.
"Ok, takže, líbíš se mi jasný? Nechápu proč nemluvíš", řekl a snažil se zachytit její pohled. "Chm, ale já už nikoho milovat nebudu, moje minulost mi dala velkou lekci! A to je: "Nikomu nevěř, nikoho nemiluj!" pronesla a stoupla, aniž by si povšimla velké kravavé rány na hrudi. "Co se ti to stalo?" ptal se starostlivě. "Cože?" řekla a zadívala se na místo, na které zíral. "To je jen škrábnutí" řekla a pomalu vykročila pryč. On zná její místo, bbude sem za ní chodit? Musí pryč. Popadla svůj skicák utíkala pryč. On tam jen stál sledoval její ochod.
Utíkala ani nevěděla kam. Najednou se zastavila. Sedla si do trávy a otevřela skicák, jemnými tahy začala načrtávat obličejové rysy, ale tentokrát to nebyla její bývalá láska. Ale byl to ten kluk ze skály. Sama se divila, jak detailně si pamatuje jeho rysy. "Ach...", povzdychla si a dodělala poslední detail. Toto byla její kresba:





